Už několik dní se potýkám s nějakou chorobou, která se mě v žádném případě nechce pustit. A jak si tak ležím na gauči, piji horký čaj a polykám prášky, říkám si, že tohle je neskutečné plýtvání s časem.
Takže co s tím?
No po tom co má člověk z pracovního procesu div né lobotomii mozku, je těžké najednou něco vymyslet! Jasně, sebevzdělávání………jásám! Začínám zlehka a na YouTube shlédnu snad všechny cestopisy. Následují dokumenty o hradech. A také Tatra kolem světa neoficiální videa.
Na můj mozek to má blahodárné účinky a tak si troufnu i na několik kurzů o focení. Některá jsou fakt super.Mám obrovskou chuť vyrazit ven a nabyté znalosti zužitkovat. No bohužel…….jsem nemocná, tak to musí počkat. A tak hledám něco dalšího…….. Narážím na několik videí o psaní blogu a říkám si ,,no jasně, to se může hodit”. Z toho nepřeberného množství informací, mi jde hlava kolem. Snažím se utřídit si myšlenky a vybrat pro sebe jen to podstatné. V hlavě mi však pořád zůstává spojení: WordPress – nejlepší pro psaní blogu. Tak pátrám…….ještě, že je ten internet. Trocha informací se vždycky hodí. Nakonec si říkám, že nějaká ta změna určitě neuškodí a pokud by to mé psaní mělo posunout někam dál……no tak proč né!
Jdu do toho a zakládám si blog na WordPressu s vlastní doménou. Paráda…..jásám…..no, ale jen do té doby, než si otevřu už svůj blog a chci si ho nastavit k obrazu svému. Všechno je v angličtině!!! Dýchám……já a angličtina? Tak jedině rusky! Po prvotním šoku, si říkám: ,,klid to půjde.” Nejdříve zkouším kopírovat texty do překladače. Je to hrozně zdlouhavé a než se vrátím zpět do editoru, polovinu zapomenu. Pak mě napadá spásná myšlenka. V telefonu je překladač, který když nasměrujete na text, tak vám ho přeloží. Super…..vyřešeno!
Nastává další problém. Víte co je Plugin, Widget a další ajťácký názvy…..já tedy ne! Googlim. Jde to pomalu. S velkou slávou umístňuji na domovskou stránku fotku……co na tom, že pod ní vykukuje obrázek šablony. Chce se mi slavit……bouchnout šampus…….nemůžu beru antibiotika. To co by někomu znalému této problematiky trvalo pár minut, mě trvá celý den. Jsem unavená, vyčerpaná, ale nevzdávám se!
Další den se do toho pouštím nanovo. Nejsem schopná se posunout dál. Zuřím, jsem zoufalá. Manžel, který si většinou se vším umí poradit, stojí nade mnou a krčí rameny. Pak raději odchází, se slovy: ,,holka to ti neporadím.” Za den vystřídám snad všechny emoce. Od nadšení, přes vystřízlivění, vztek, pláč, až k hysterickému smíchu. To už je poslední level těsně před zhroucením. Zavírám počítač. Ráno je moudřejší večera.
Nevím co se stalo, ale další den je tak 80% nastavení v češtině. Jestli se tak stalo tím, že jsem nevědomky někde něco zmáčkla, nebo tím, že konečně naběhla doména, netuším. Každopádně, ale doslova šílím radostí a do další práce se pouštím s velkou vervou. I tak mi to trvá dalších několik dní. Nejdříve se mořím tím, jak dostat stránky do menu. Pak jak dát odkaz na příspěvek. No a když už mi dochází síly a trpělivost a povolávám zálohy, (mladšího syna) najednou se to zlomí a na ten fígl přicházím.
Co Vám budu povídat……bylo to peklo! Přibilo mi nespočet bílých vlasů (ještě, že to pod tím nánosem barvy není vidět), nespočet vrásek a zestárla jsem tak minimálně o deset let.
Ale ten pocit………DOKÁZALA JSEM TO!!!!! Ten se nedá popsat.
Stránky určitě nejsou jako od nějakého odborníka, ale jsou moje a jsem na ně náležitě pyšná. Takže doufám, že se Vám budou líbit a rádi se sem budete vracet. Chystám tady toho na Vás spoustu……tak se těšte!
P.S. Fotky z tohoto mého počinu neexistují……nenašel se nikdo, kdo by si troufl mě fotit! 🙂
„Ten, kdo chce mít něco, co ještě nikdy neměl, bude také muset udělat něco, co ještě nikdy neudělal.”
babickanacestach.com 