1.května 2020
Tak jsem si říkala,že by ten dnešní výlet měl být tak trochu stylový, když už je ten první máj. A protože je to svátek zamilovaných a v těch našich končinách ho máme spojený i s Karlem Hynkem Máchou, hledala jsem nějaké romantické místo, spojené s tímto básníkem.
Holany a Máchova vyhlídka byla tedy jasná volba. Navíc má tento kout naší vlasti i další devizu……..nikdy jsme tu nebyli. A tak je důvod k poznávání!
Už jenom když vyrazíte z Prahy projíždíte nejprve okolo zříceniny hradu Michalovice, která je velmi dobře viditelná z kruhového objezdu, když opouštíte Mladou Boleslav.
Zanedlouho potom uvidíte v dálce na kopci další hrad. My se dlouho nemohli shodnout co to vlastně je za hrad! 🙂 No pochopitelně, že Bezděz. Silnice vede velice blízko a hrad na kopci Velký Bezděz (603,5 m.n.m.) vypadá opravdu velmi majestátně. Vzpomněla jsem si, že jsem na Bezdězu byla tak někdy v roce 1988 a to tedy ani zdaleka nevypadal takhle krásně opraveně. Takže lidem, kteří se o něj starají moc tleskám!
Měla jsem naplánovanou tak cca 6 -7 km tůru v okolí Holan s několika zastávkami. První měla být již zmiňovaná Máchova vyhlídka. Zdeňkova navigace sice zase měla offroad náladu a provedla nás silničkami, kde by měli i motorky problém se vyhnout, jak byli úzké, ale vyhlídku nenašla. Nebo spíš takhle………. u ohrady plné kraviček, zahlásila: jste v cíli! 🙂
No tak nic, řekli jsme si, dojedeme do Holan a odtud se vydáme na špacír na zbylé zastávky a třeba na vyhlídku někde narazíme.
Auto jsme zanechali v Holanech na parkovišti u restaurace U Vokouna. První úsek cesty byl jen pro odvážné a otrlé………procházeli jsme totiž okolo hromady hnoje! 😦
Z vesnice se musí kus po asfaltový cestě, po modré turistické značce, než se dojde k rozcestníku, který nás nasměroval na další zastávku……..Tvrz Jiljov.
Tvrz Jiljov je romantická zřícenina letohrádku. Postavena byla v první polovině devatenáctého století jako součást krajinných úprav v okolí záhradeckého zámku. K tvrzy vede polní cesta zakončená lávkou přes potok, a lemovaná v tuto dobu rozkvetlými a krásně vonícími keři. Bohužel jsem nepřišla na to, co to je za keř. Tak kdyby jste někdo věděl, napište mi, budu ráda za info. Navíc to pod keři jen hučelo…….to včelky měli napilno!
Tvrz není nějak ohromující. Dá se po schodech vystoupat na vyhlídku, kde se ale přes bujnou vegetaci moc nerozhlédnete. A schody jsou dost vyšlapané a příkré. Mě se na schodech, s mojí závratí, dost třásli kolena. 🙂
Jinak místo bylo moc krásný a romantický. Jako bývalému trempovi, mi srdce zaplesalo, při pohledu na ohniště a příjemné zákoutí s lavičkou.
Vrátili jsme se zpět na modrou turisticky značenou cestu. V zahrádkách které jsme míjeli, jsme zaslechli páva. A tak jsme nahlíželi přes ploty. Bohužel páva jsme nezahlédli, ale vykouklo na nás jiné překvapení………..
Cesta k naší další zastávce, vedla příjemnou zalesněnou krajinou. Okolo vypuštěného bezejmenného rybníka plného pulců. Za zpěvu ptáčků, které jak jsem konstatovala, u nás na vsi neslyším.
Modrou turistickou značku kopíruje trasa pro cyklisty číslo…….a na ní…….past na cyklisty. 🙂
Barbořin kamenný most přes Bobří potok. Kdyby jsme nevěděli, že tady už někde musí být, asi bychom ho přešli bez povšimnutí. Na první pohled zklamání! Ovšem na ten druhý………
Most byl vybudován v roce 1836 a po stranách byli sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého.
I když je most ve značně schátralém stavu, což je velká škoda, přesto má své kouzlo a neopakovatelnou atmosféru.
Kdyby jste pokračovali po modré turistické značce dál cca 1,5 km došli by jste do vesnice Zahrádky, kde je i stejnojmenný zámek se zámeckou zahradou a Valdštejnskou lipovou alejí. My se však na zámek nevydali, z důvodu uzavřených zámků, kvůli viru. Vraceli jsme se zpět, s rozhodnutím najít konečně tu Máchovu vyhlídku. A aby jsme se nevraceli stejnou cestou, uhnuli jsme ze značené turistické trasy.
Občas je fajn sejít z vyznačené cesty. Sice se prodíráte vysokou travou, vlezete někomu na pozemek, ale zase vidíte to co by jste jinak neviděli.
No a jak to dopadlo s Máchovou vyhlídkou? Našli jsme ji! Ale bohužel se k ní nedostali! Je totiž součástí zámku Vítkovec a přilehlé obory. A ten měl zavřeno!
Takže s prvomájovým polibkem pod rozkvetlým stromem na romantickém místě spojeném s Máchou jsem se mohla rozloučit……..musel mi stačit rozkvetlý strom u cesty. 🙂
babickanacestach.com 